12. 12. 2014

Guestpost Dana: Srovnání NARS lesků Ophelia a Easy Lover



V mém předchozím příspěvku o produktech Rimmel. jste si mohli přečíst recenzi na produkty, které se ke mně dostaly vlastně náhodně, bez záměrného výběru. Tentokrát se prozměnu zaměřím na dva lesky, které jsem si vybrala sama podle vlastního vkusu. Jedná se o dva lesky značky NARS, jeden z nich, Easy Lover, vám jistě bude povědomý z článku o úlovcích ze Dnů Marianne.
První lesk v odstínu Ophelia (na fotce  nahoře) jsem zakoupila asi před rokem a půl v Sephoře, když byly tyto lesky ve slevě. Byla to úplně první věc od této značky, kterou jsem si pořídila a od té doby se moje sbírka NARSu stihla celkem slušně rozrůst o duo očních stínů Vent Glacé, monostín D. Gorgeous, tinted moisturiser, tvářenku Mata Hari a miniaturu Deep Throat, plus rtěnku v tužce Baroque . Druhý lesk, jak už jsem zmínila, se jmenuje Easy Lover (na fotce dole) a jedná se o lesk z inovované řady.
Začneme balením – oba dva lesky mají poměrně minimalistický vzhled s černým vrškem. Starší má logo NARS ve spodní části, zatímco u nového lesku se přesunulo na víčko. Dřívější matný plastový design byl vystřídán lesklým, vršek je pogumovaný, takže se na něj více chytají otisky. Přesto hodnotím vzhled novější verze lépe, přijde mi o něco elegantnější.
Údaje na spodní části udávají, že starší lesk má 8 g, na novém je obsah značen v ml a podle těchto informací by nového lesku mělo být méně.
Aplikátory jsou velmi podobné, jedná se o klasické houbičky, ale nová verze jej má o něco delší, což mi, upřímně řečeno, vyhovuje, lesk se mi s ním nanáší snadněji.
Co se týče odstínů, Ophelia je něco mezi růžovou a oranžovou, obsahuje zlatý shimmer. Jedná se o vcelku nenápadný odstín, který dodá barvě rtů teplejší nádech.
Easy Lover se na první pohled tváří jako noční můra z osmdesátek – barva je zářivá růžovo-fialová. Původně jsem se na něj také dívala značně nedůvěřivě, když mi ho slečna od NARSu ukázala, ale po vyzkoušení budete překvapeni. Na rtech je křiklavost ta tam, zůstává jen chladný nádech růžové. Lesk obsahuje modrý shimmer, který je hodně výrazný jen v tubičce, na rtech se neukazuje.
Co se u obou lesků nápadně liší je konzistence a parfemace. I když o parfemaci v pravém slova smyslu se nejspíš hovořit nedá. Starší verze je cítit trochu jako lepidlo. Neměla by to být vada jednoho kusu, na internetu jsem četla podobných stížností více. Ophelia má celkem hustou konzistenci a je dost lepivá, ale ruku v ruce s tím jde lepší výdrž. Easy Lover není cítit ničím, jeho konzistence je o něco klouzavější, příjemnější a téměř nelepí.
Oba lesky mám ráda, ale musím přiznat, že navzdory menší gramáži a slabší výdrži dávám palec nahoru inovované verzi, se kterou se NARSu podařilo odstranit slabé stránky té předchozí.

Summary: This article is a comparison of two NARS lip glosses – older one in shade Ophelia (warm pink-orange with golden shimmer) and new one in Easy Lover (bright pink-violet with blue shimmer). Both lip glosses are transparent. Ophelia is stickier and has strange glue-like smell. Easy Lover is not so sticky, but also not so long-lasting, it has no smell. I like them both, but I prefer Easy Lover a bit more, NARS made good improvement with this new range. 

3. 12. 2014

Recenze a srovnání: štětce Wayne Goss The Eye Set

S uveřejněním téhle recenze na štětce Wayne Goss jsem měla tak trochu dilema. Netýkala se kvality samotných štětců, ta je skvělá, ale jejich dostupnosti. Zatímco já je kupovala před pár měsíci v britském eshopu lovemakeup, nyní má exkluzivitu americký beautilish, což pro nás v Evropě znamená navíc DPH a vzhledem k vyšší pořizovací ceně i clo a pokud necháte celní řízení na české poště i jejich poplatek. Což pro většinu lidí odradí, přitom by to byla škoda.
Nevím jak to máte vy, ale když nějaká "populární osobnost" dělá reklamu určité značce, případně vydá vlastní řadu oblečení/bot/kosmetiky začne ve mě vrtat červík pochybností. Stejně jsem to měla se štětci populárního YT guru Wayna Gosse, takže první edici The Collection jsem si nekupovala i když měla skvělé recenze. Taky proto, že jsem měla podobné tvary od Rae Morris, které jsou přeci jen o kousek vymazlenější. Raději jsem volila až pozdější kolekci Eye Set, která je svým způsobem doplněním té původní o kousky, které mají tradičnější tvary. Navíc, pokud nemáte možnost si věc osahat, je vždycky lepší počkat, až opadne první vlna euforie a bude víc recenzí.
Pro začátek je třeba říct, co štětce od Wayne Gosse jsou klasické štětce z přírodního chlupu, pokud s tím máte morální problém, podívejte se na cenově dostupné syntetické štětce Real Techniques. I když si neodpustím malé rýpnutí, WG mají jakýsi animal cruelty free certifikát, nedovedu si ale představit, jakým způsobem se dostanete k veverčímu chlupu, resp, jak učešete veverku tak, aby z toho veverka vyšla se ctí.
Sada štětců The Eye Set se skládá z pěti štětců, ručně vyráběných japonským výrobcem Kumano (jedním z tradičních výrobců, kteří nejen vyrábí svoji značku, ale také pro značky, které si je objednají na určitý "projekt"), tedy jde o štětce ručně sestavované, nikoliv strojově střižené. Precizností zpracování a relativní neobvyklostí tvarů se liší od valné většiny konkurence na euro-americkém trhu. Balení sady štětců, co mám já z UK se lišilo od toho, které v současnosti koupíte na beautylish obalem, místo nic moc papírové krabice s logem Wayne Gosse, je dostanete v kartonovém tubusu. Nicméně balení do papíru zůstalo stejné...
 ...stejně jako balení jednotlivě v igelitových košilkách
Jak už jsem říkala, štětce jsou z přírodních štětin a mají dřevěná habrová, černě lakovaná držadla a mosaznou, taktéž lakovanou, kovovou část. Jsou lehké, vyvážené a kompaktní (tvarově i díky kratšímu držadlu) a především perfektně tvarované. Materiál the eye set je převáženě koza, jedinou výjimku tvoří 20, který je koza s veverkou.
Přímo na štětcích je u konce držadla z jedné strany laserem vyříznuté číslo modelu, jehož výhoda by měla spočívat v tom, že se nebude při používání stírat...
...z druhé strany pak logo Wayne Gosse...
...u napojení dřevěného držadla na kovové je vytlačení místo výroby JAPAN.
Celý set obsahuje tři poměrně tradiční tvary a dva poměrně nezvyklé, podívejme se na ně podrobněji:
16 velký kulatý štětec, velmi hustý
17 velký plochý štětec, hustý
18 malý plochý štětec, pevný
19 univerzální štětec na blending, takové chlupaté pádlo, velmi měkký 
20  malý špičatý, pevný
Wayne Goss 16 je velký kulatý štětec z kozího chlupu, vlastně bych spíš měla napsat, že je kulatý ve smyslu klenuté kupole a troufám si tvrdit, že s podobným tvarem a velikostí se v ČR jen tak nepotkáte. Používám jej nejen na oči, ale i na konturování, či nanášení rozjasňovače.
Vyhovuje mi taky proto, že mám dost prostoru mezi řasami a obočím a používám jej na konci líčení, na finální "začištění" jakýchkoliv přechodů mezi stíny, či zmírnění intenzity, pokud to naopak přeženu. Pokud nemáte dost manévrovacího prostoru, případně vyžadujete větší preciznost, poohlédněte se menším štětci, případně volte jeho plochou alternativu číslo 17.
Sice to bude vypadat jako opakování, ale hustota a jemnost tohoto štětce je nadstanrdantní. Rozměry jsou délka štětce je 16 cm, sama hlava štětce má téměř 1,5 cm na výšku i v průměru
Wayne Goss 17 je, jak už jsem psala, plochá varianta 16, opět se jedná o nesmírně jemný, ale přitom kompaktní štětec se kterým se jedním tahem nanáší báze, jak krémová, tak stíny na větší plochu.
Navzdory plochému tvaru, je poměrně univerzální a jde s ním vez problémů vystínovat banánek pokud jej pootočíte. Budu se opakovat, ale obrovským plusem je jeho nesmírná jemnost, skoro se nechce věřit, že se jedná o kozí chlup. Paradoxem je, že ačkoliv je všestranější než 16, preferuji právě ji.
Rozměry štětce jsou 15 cm, hlava má šířku 1,6 cm, na výšku 1,5 cm a šířka 4 mm.
Wayne Goss 19 jsem podle mě nejvíce univezální štětec z celé sady, je z rodiny štětců na blending s kulatou špičkou z kozího chlupu, něco jako MAC 224, nebo štětce od Rae Morris mínus ostrá špička. Takový dříč, se kterým nanesete, rozblendíte, sjednotíte, snad jediné co neumí, je linka. 
Za půl roku co ho používám  jsem ho opravdu nešetřila, nějakou dobu cestoval na dně tašky a přežil, nepelichá, drží tvar a navíc je pořád extrémně jemný a neškrábe (což třeba některé MAC štětce při pravidelném mytí dělají).
Jak jsem psala, má spíše kulatou špičku, přesněji oválnou, která není přímo ostrá, ale dovede krásně vystínovat banánek. Rozměrově je to 15,5 cm na délku, sama hlava má 1,5 cm na délku, tělo 0.4 až 1 cm v průměru. 
Ze štětců co mám doma mi nejpodobnější přišel syntetický Blending brush od Illamasqui ale jak sami můžete vidět, Illamasqua je nejen větší, ale celkový tvar je střižený, ne skládaný s jakoby plochou špičkou. Jakkoliv je jemnější na dotyk, při nanášení samotném je vzhledem k ploše kterou zabírá tak nějak nehroabaný a při přímé aplikaci nenabere dost produktu, proto se hodí jen na roztírání/blending.

A konečně se dostáváme ke štětcům, které příliš nepoužívám jednoduše proto, že mi nejsou příjemné a se hodí na jiný typ aplikace, než přednostňuji. Prvním z nich je Wayne Goss 19, klasický plochý štětec. Díky své kompaktnosti a pevnosti se hodí na nanášení pigmentů či krémových produktů, ale mě přijde až moc ostrý a pokud používám špičku na linku, tak také škrábe  Je z kozího chlupu, který je ostřejší (možná jinak střižený a poskládaný?), než je tomu u předchozích štětců.
Obecně je to štětec vhodný i pro úplné začátečníky, aplikace je s ním jednoduchá a poměrně rychle docílíte poměrně solidní intenzity. 
Rozměry: je dlouhý 15 cm, hlava sama má 1 cm na výšku i na šířku, a je z všech štětců nejtenčí - 3 mm. 
Pokud bych jej srovnala s ostatními štětci ze své sbírky, tak musím konstatovat, že WG 18 je oproti tvarově podobné Illamasce ostřejší, ale také zvládne nabrat více produktu a výsledná barva je o dost intenzivnější. Na druhou stranu Rae Morris 12 je oproti WG preciznější, jemnější a celkově pro aplikaci mnohem jednodušší s ním nanášet linku. Posloupnost je tedy 1. Rae Morris, 2. Wayne Goss 3. Illamasqua.
A na závěr další poměrně tradiční tvar - Wayne Goss 20 je klasický pecil brush, jako jediný není čistě z kozího chlupu, ale kombinace kozy a jemnější veverky. Má neobvykle ostrou špičku a je velmi kompaktní, díky tomu i precizní a snadno s ním rozetřete linku.
Je malý, kompaktní a ideální na tlustší linku, nebo preciznější stínování, stíny jím nanesené jsou intenzivní a díky ostré špičce se lehce dostanete do koutku. Ohodnotila bych jej jako univerzální štětec vhodný i pro začátečníky. Rozměry štětce jsou 15 cm, hlava sama má v průměru 8 mm, špička je 1 mm.
Nejpodobnější štětec, co mám doma, je Pencil brush od Clinique, který se na to, že jej používám skoro deset let, drží. Vypadají i chovají se velmi podobně, s drobným rozdílem, že WG ostřejší špičku (zvládne preciznější aplikaci), tj. snadněji se s ním pracuje a je o něco flexibilnější.

Nebyla jsem si jistá, nakolik je možné popsat efekt, který štětce umi vytvořit, takže jsem raději nafotila malé demo, jak to vypadá, když jím nanášíte černý stín (btw Urban Decay Crave), na swatchi jsou štětcezleva vzestupně od 16 po 20.
Myslím, že černý stín dobře ilustruje jak vypadá výsledný efekt při nanesení:
  • 16 = rovnoměrně rozetře stín, okraje jsou rozetřeny do ztracena a barva je někde mezi šedou a černou
  • 17 = o něco intenzivnější efekt než 16 (jejíž kontury preferuji), barva je šedo-černá
  • 18 = intenzita je mnohem vyšší, poprvé mi přijde stín skutečně černý, rovnoměrnost nanesení 
  • 19= opět relativně transparentní, šedo-černá, ale můžete vidět, že lze vrstvit do požadované intenzity aniž by dělal mapy.
  • 20 = klasický pencil brush - malý, kulatý, precizní ostrá špička na detailní nanášení.

Verdikt: Pokud mám hodnotit sadu, tak co do tvarů je The Eye Set, pětici štětců na oči, na které je vidět, že že vznikla jako reakce na nespokojenost s Gossovou první sérií The Collection, ve které chyběli základní kousky. Máme tu kombinaci klasických tvarů a netradičních, které si rychle oblíbíte.
Z uživatelského hlediska mi po půl roce používání nejvíce k srdci přirostly, resp. nejčastěji používám štětce 16 a 19, občas 17, na druhou stranu 18 a 20 vůbec.  
Štětce 16 či 17 jsou neobvykle měkké a přitom výjimečně husté a přiznejme si obrovské štětce určené na zjemnění a vystínování, spíše než samotnou aplikaci, 19 je klasický blending dříč štětec s kulatou špičkou, opět jemňoučký se střední hustotou. Štětce 18 a 20 nepoužívám jedině proto, že jsou ostré a škrábou, mám natolik citlivé oční okolí, že při sebemenším nepohodlí slzím jak želva, takže tyto klasické tvary nedocením a glitrové/efektové stíny nepoužívám, takže nanášení naplocho u 18 také nepřichází v úvahu.
S ohledem na na střední cenovou hladinu mi přijdou WG štětce skvělé a rozhodně bych je s klidným svědomím doporučila každému, kdo nechce syntetiku, ALE je tu jedno velké ale a tím je zvýšení ceny při připočítání cla a pokud se rozšoupnete i DPH, které vyšroubují cenu na můj vkus příliš vysoko. Proto bych volila snáze dostupné a o něco funkčnější štětce Rae Morris, pokud rozbijete prasátko, tak Tom Ford a Suqqu, případně nákup rovnou od zdroje japonské štětce Hakuhodo, Koyudo (eshop cdjapan), Kholindo. 

Summary: Here are my thoughts on Wayne Goss The Eye set I used in last six months a lot. This set was WG second release of eye brushes, and all brushes are made in Kumano, Japan form natural hair, mainly goat hair, only exception is no. 20, that is made from goat and blue squirrel. 
Set consists of two unique brush shapes and three relatively basic ones. My personal favourites are no. 16, large, very dense, dome shaped brush that works amazingly for blending any shadows in one swipe, or take away excess, even works as a highlight or shading brush because the  size. As well as no. 17, large flat version of no. 16, ideal for any application on larger spaces of eye or face. And finally no 19, classic round shaped blending brush, that is incredibly versatile. Soft enough to blend and dense enough to pick up adequate amount of product. Because I have extremely sensitive eye area, classic flat brush no. 18 and pencil brush with pointed tip no. 20, didn´t worked for me. 
Even though I love this set and think that is great value money wise, my problem is with accessibility in Europe. I got mine from lovemakeup, but they don´t carry Wayne Goss brushes anymore so only option is US based beautilish and that means additional cost of VAT and import fees, in general it increases the price up to the point of Tom Ford or Japanese brushes from Kumano. Because of that I prefer to buy easily accessible Rae Morris brushes and to be honest her brushes has unique know how of  magnetic handles and in many cases are even softer. 

25. 10. 2014

Guestpost Dana: Sedm statečných od Rimmelu podruhé

V první řadě chci Day poděkovat za možnost vyzkoušet si, jaké to je být kosmetickou bloggerkou. Vzhledem k tomu, že sledování blogů je jedna z mých oblíbených kratochvílí, bylo zajímavé podívat se pro jednou na celou věc i z druhé strany. Mým úkolem bylo zrecenzovat 7 produktů značky Rimmel.
BB cream (odstín Medium)
Na první pohled mě zaujala konzistence BB krému – doposud jsem měla představu, že BB jsou spíše hustší konzistence, ale tento od Rimmelu je naopak dost řídký (rozhodně je lepší skladovat jej hrdlem nahoru). Odstín je poměrně tmavý (ve swatchi na ruce ještě tmavší než makeup), ale pravděpodobně díky konzistenci se dá dobře rozetřít a nakonec nepůsobí na obličeji zdaleka tak špatně, jako makeup. Pro bledé typy rozhodně nebude to pravé, ale já osobně k nim nepatřím a navíc se dobře opaluji, takže mi v letním období odstín nakonec docela dobře sedl.
BB pěkně sjednotil pleť, ale hlavně mě překvapila jeho výdrž. Testovala jsem ho v letních vedrech, takže jsem nečekala žádný zázrak, ale i po několika hodinách vypadal pěkně a večer bylo pořád co odličovat. Proto mě tento výrobek spíš příjemně překvapil, a pokud pro sebe najdete správný odstín, mohl by vám vyhovovat.

Makeup Stay Matte (odstín 201 Classic beige)
K makeupu se nemohu vyjádřit plnohodnotně, neboť mi nevyhovuje jeho odstín. Přestože vypadá na první pohled o něco světlejší a méně oranžový než BB krém, na obličeji mi vůbec nesedl, takže jsem se rozhodla jej otestovat jen v domácích podmínkách, což není zcela vypovídající. Konzistence je ve srovnání s BB krémem podstatně hustší, zpočátku jsem měla obavy, jestli se bude dát bez problémů rozetřít, ale pracovalo se s ním dobře.
Již v názvu makeup slibuje zmatnění. Musím přiznat, že i po několika hodinách opravdu vydržel matný, dokonce i na nose, kde se obvykle začnu lesknout přibližně do hodiny od aplikace. Matující schopnosti na mě tedy udělaly dojem, otázka je, zda by se podobně choval i v běžných provozních podmínkách ve škole/v práci, kdy se člověk potí apod. To jsem si kvůli odstínu, bohužel, netroufla.

Řasenka Lash Accelerator Endless
Na řasence mě v první řadě překvapil kartáček, který je na můj vkus nezvykle dlouhý a pružný (obvykle používám They’re real od Benefitu, která působí o poznání bytelnějším dojmem), štětinky jsou plastové. Nepracuje se s ním ale vůbec špatně, naopak, líčení řas mi přišlo relativně rychlé a pohodlné. 
S touto řasenkou zcela určitě nedocílíte efektu umělých řas, nalíčení je spíš decentní, řasy pořád vypadají dost přirozené, jsou jen trochu zvýrazněné. Pokud je ale přirozené nalíčení vaším cílem, pak stojí za to dát Lash Accelerator Endless šanci.
 Protože mi často slzí oči, jsem zvyklá si malovat pouze horní řasy, a přesto se najdou řasenky, které se mi v průběhu dne záhadným způsobem rozmažou pod očima. Nebyl to však případ této od Rimmelu, jejíž výdrž mi přišla slušná, v pohodě se mnou přečkala celý den a nijak se nedrolila ani nerozmazávala.
Za svou favoritku od Benefitu ji asi nevyměním, ale rozhodně pro mě nebude problém ji vypotřebovat, pro jemné líčení bude ideální. Ze stránek Rimmelu jsem se dozvěděla, že by řasenka měla podporovat růst řas, ale vzhledem k tomu, že jsem v době zkoušení již delší dobu používala speciální přípravek právě na řasy, nemohla jsem účinnost řasenky v tomto směru zhodnotit.

Stíny Scandaleyes Eyeshadow Paint (odstín Manganese purple)
Ještě předtím, než se mi dostaly tyto stíny do ruky k testování, jsem uvažovala o jejich koupi. Jsem velmi ráda, že jsem nakonec odolala, protože se jedná o zdaleka největší propadák. 
Fialová s odlesky je sama o sobě krásná barva, ačkoliv pro někoho by mohla být na denní nošení trochu moc výrazná. Bohužel to, co vidíte na swatchi na ruce, se za žádnou cenu nedaří přenést na oko. 
Zatímco na relativně hladký povrch lze nanést stín víceméně rovnoměrně, je zcela nemožné dostat stejně rovnoměrnou vrstvu barvy i na oko. Při pokusech o rozmazání barva zmizí úplně, nebo se začne divně drolit. Nepomáhá ani vrstvení – s každým novým pokusem se spodní vrstva setře. Zkusila jsem nanést stín z aplikátoru (podobného jako u lesků na rty) nejprve na prst a až poté na oko, ale ani to nepomohlo.
Tyhle stíny jsou tak pro mě velkým zklamáním a neumím si představit, že bych ráno před odchodem do školy/práce, kdy nemám příliš času nazbyt, navíc dobrovolně zápasila s něčím takovým.

Lak na nehty Rita Ora (odstín Let’s get nude)
Ačkoliv jsou laky Rimmel obecně vcelku oblíbené a chválené, musím se přiznat, že tohle byl asi první, který se mi dostal do ruky. Nude odstín mi zcela vyhovuje, neboť obecně preferuji spíš nenápadné barvy.
Z fotek to možná není jasně patrné, v lahvičce se lak tváří trochu víc do šeda, zatímco po nalakování ho vidím spíše naoranžovělý. Velmi mi vyhovuje širší štěteček, se kterým se lakuje výborně (zvláštně nám jedincům, kteří nejsme v této oblasti zrovna zruční). Schne rychle, 2 vrstvy s podlakem a bez nadlaku mi vydržely týden ve slušném stavu, postupně se jen ošoupaly konečky.

Rtěnka Hydra Renew (odstín 125 To nude or not to nude?)
Rtěnka má celkem příjemnou, ale ne moc výraznou vůni.
Ve srovnání se rtěnkami Rimmel Kate, které i po delší době voní stále intenzivně (možná až moc), by parfemace Hydra Renew nemusela nikomu vadit.
Odstín na první pohled vypadá hnědo-růžově, ve swatchi vystupuje spíš růžový tón. Výraznější než samotná barva je ale stříbrný shimmer.
Na pigmentovanějších rtech nejspíš samotná barva moc nevynikne, celkově na mě rty po nalíčení působí dojmem, že jsme použila spíše lesk než rtěnku, přijde mi opravdu nenápadná. Výdrž není nijak závratná, nepřečká častější pití nebo jídlo. Tuto rtěnku vidím spíše jako něco, co vytáhnu v případě, že si chci během dne v poklusu přetřít rty, a nebudu k tomu nejspíš potřebovat ani zrcátko.

Gelové linky Scandaleyes waterproof gel eyeliner (odstín 001 Black)
Vzhledem k tomu, že sama linky téměř nenosím, jsem o vyzkoušení posledního produktu poprosila mamku, pro niž jsou naopak nedílnou součástí líčení. Gelové linky od Rimmelu si rychle oblíbila a používá je téměř denně. Přibalený štěteček je pevný, štětiny se zbytečně neohýbají a linka se tak maluje pohodlně.
Konzistence samotných linek je hustší, je proto potřeba štěteček otřít, aby na něm neulpělo zbytečně moc produktu a dala se vytvořit i tenká linka. Linky přečkají v solidním stavu celý pracovní den, drží dobře, ale ruku v ruce s tím jde jejich složitější odličování, na které je lepší použít přímo odličovač očního makeupu.

Shrnutí
Vyloženým zklamáním celého testování byly oční stíny, které byly doopravdy nepoužitelné a určitě bych je nedoporučila (pokud se však najde někdo, kdo dokázal jejích aplikaci zvládnout ke spokojenosti, ráda si nechám poradit). K podrobnějšímu zhodnocení makeupu by bylo potřeba testovat odpovídající odstín, proto v jeho případě nemůžu říct jednoznačný verdikt. BB krém bych hodnotila jako slušný produkt, stejně tak i řasenku, pokud je vaším cílem decentní výsledek. Rtěnka Hydra Renew mi rovněž přišla dobrá, pokud zrovna nehledáte produkt, který bude mít v první řadě dlouhotrvající výdrž, v tom případě určitě hledejte jinde a nejspíš ne v drogerii. Rovněž jsem byla spokojená s lakem a při hledání nových odstínů do sbírky pravděpodobně zamířím právě ke stojanu Rimmel (jeden kus z jiné kolekce jsem si ostatně už pořídila). Poslední produkt, linky, podle ohlasů rovněž splnily očekávání a lze je tedy doporučit.

Summary: This guest post was written by my friend Dana summarises her opinions on seven  Rimmel products. If you want to read more, please use translator.

LinkWithin

Related Posts with Thumbnails